2.den 12.7.2009 - neděle

Trasa:   Ramsau – Schladming – Rohrmoss – výjezd lanovkou na Hochwurtzen (1848 m) a zpět – pak dále po mýtné silnici do Ursprungalm – Ramsau

Autem jsme vyrazili na Hochwurzen, avšak mýtná cesta nebyla zpřístupněna. Později jsme zjistili, že po této cestě turisté jezdí na závodních kárách dolů a lanovka je zase vozí nahoru. Potupně jsme se tedy vrátili na spodní stanici lanovky a vyjeli nahoru (11,40 eura/os. tam a zpět). Od lanovky jsme šli na Huttecksattel (1744 m) odkud byl pěkný výhled na okolní hory. Z vrcholu hory vede několik pěkných turistických tras. Využili jsme opět občerstvení a kochali se výhledem. Sjeli jsme lanovkou dolů a vyrazili na druhou trasu, která slibovala trochu dobrodružství. Dle mapy jsme vyrazili po mýtné silnici ( 3,40 eura /os. ) do horského hnízda Ursprungalm. Cesta s poměrně prudkým stoupáním, po šotolině, hodně prudkých zatáček. Pro dvojkolky dobrodružství – pro nás Subaráky poměrně nuda. Legrace nastávala při složitém míjení protijedoucích vozidel, cesta byla poměrně úzká. Korunu všemu nasadily autobusy, které vozily nahoru penzisty. Přes strmé stoupání to autobusy dávaly v pohodě, asi měly „horské“ převodovky. Výjezd nahoru však stál za to. Čekalo nás horské údolí obklopené vysokými horami (kolem 2000 metrů) a uprostřed se krčilo pět domečků. Údolím tekla horská říčka. Udělali jsme procházku mezi kytičkami kolem údolíčka, normální lidé cca 1 hodinu, my s focením tři hodiny. Dokonce na kamenech jsme zahlédli zmije, které se vyhřívaly na sluníčku. Takže trochu opatrnosti nikdy neškodí.

 
3.den 13.7.2009 - pondělí

Trasa: Ramsau – Schladming - Bad Mittendorf – Tauplitz - dále mýtnou silnicí (9,80 eura/auto) na   Tauplitzalm (1586 m)  – Losser  – Loserstrasse  – Loser-Bergrestaurant (1600 m) - Bad Mittendorf – jezero Altaussee - Ramsau

Autem jsme vyjeli k restauraci na Tauplitzalm a pěšky prošli kolem jezer až na vyhlídku Steirerseeblick nad jezerem Steiersee (1550 m). Trasa po hřebenu celkem asi 7 km. Po cestě je řada hospůdek, takže žízeň a hlad nehrozí. Sjeli jsme dolů a vyrazili k dalšímu cíli, což byl výjezd pod vrcholek  Losser a od restaurace pěšky 400 metrů ;o)  k jezeru Augsee. Zde byl pěkný pohled na jezero a vrcholek Loseru, který se odrážel na vodní hladině. Od jezera šlo vyrazit po stezkách k dalším vrcholkům, avšak my raději vyrazili k restauraci u parkoviště, která slibovala 50 % slevu na jídlo !! Ovšem nakonec v nás zvítězila česká povaha – máme přeci svačinku, tak přece nebudeme utrácet. Sjeli jsme dolů do městečka Bad Mittendorf, kde jsme si u jezera Altaussee dali alespoň zmrzlinu. Seděli jsme u jezera a kochali se výhledem na hory a výletní lodě, které křižovaly po jezeře. Už se blížil čas večeře v penzionu a tak jsme se museli vrátit zpět do Ramsau.

4.den 14.7.2009 - úterý
Trasa : Ramsau – parkoviště pod Dachsteinem – Ramsau

Toho dne nám počasí přálo a Dachstein (2995 m – 3005 m dle různých zdrojů) výjimečně nebyl v mracích. Vyjeli jsme po mýtné silnici  Dachsteinstrasse (15 euro/ auto) k dolní stanici Dachsteinseilbahn (1692 m). Pokud jedete lanovkou nahoru, mýtné se neplatí – musíte se však při zpáteční cestě prokázat lístky z lanovky. Lanovka nemá žádné podpůrné pilíře a na laně jsou pouze 2 kabinky. Jedna jede nahoru a druhá „padá“ dolů. Zdála se nám malá, ale vlezlo se do ní 63 lidí, což počítal turniket. Převýšení 1000 metrů jsme k horní stanici (2687 m) zvládli za 5 minut čisté jízdy. Docela fofr. Při opuštění budovy lanovky se do nás opřel studený vítr, který vál od ledovce. Na ledovci se vesele lyžovalo a jezdilo na prknech. Sníh byl sice mokrý (cca 10 hodina), ale dobře upraven. Po turistické „magistrále“ jsme sněhem vyrazili po ledovci do horské chaty Seethalerhutte 2818 m. Převýšení 131 m a 1,5 km sice nebylo moc, ale v této nadmořské výšce a boříc se do sněhu, nám dalo docela zabrat. Šli jsme to cca 40 minut a občerstvení nám bylo odměnou. Slunečno bylo jen na pár foto a pak jsme se již motali v mracích. Řada turistů Dachstein podcenilo – dole bylo 26 stupňů a nahoře tak 5 stupňů. Úplně rudé nohy v kraťasech nepotřebovaly komentáře. Sandálky nebyly taky tou pravou obuví, když jsme nabírali sníh vrchem v pohorkách.  Sjezd dolů lanovkou, tedy byl pro mnohé vysvobozením.  Pod lanovkou jsme navštívili restauraci Turlwand  (pivo, knedlíky s borůvkama a káva), abychom se posilnili po vrcholném výkonu. Mužská část osazenstva v rámci tréninku si zašla cca 8 km na Austriahutte (1638 m) přes Brandalm a zpět pak k autu.

5.den 15.7.2009 - středa

Trasa :  Ramsau – údolí Silberkarklam – Grobming – výjezd do 1872 m – Grobming – Ramsau

Autem na parkoviště pod soutěskou Silberkarklam (vstup 2,60 eura/os.). Horskou soutěskou s potokem jsme stoupali vzhůru. Stezka byla strmá, ale o zajímavé pohledy nebyla nouze. Cílem byla chata Silberkarhutte (1223 m) a zpět. Dalším cílem pak byla mýtná cesta z Grobmingu do výšky 1872 metrů. Nevíme proč, ale ten den byla bez poplatku. Z parkoviště jsme šli pěšky (cca 40 minut) ke kapličce Friedenskirchl, kde byl pěkný výhled do údolí. Objevili jsme také provaz od zvoničky, tak jsme si zkusili zazvonit klekání. Vrátili jsme se zpět do Grobmingu, kde jsme narazili na spoustu krásných autoveteránů . Právě probírala technická přejímka vozů a další dny měla probíhat soutěž.

 
6.den 16.7.2009 - čtvrtek

Trasa :  Ramsau -  Aich a dále mýtnou silnicí (2.60/os.) k jezeru Bodensee – Aich – Schladming – Planai – Ramsau

Z parkoviště jsme šli pěšky (cca 20 minut) k jezeru (1157 m). V menších jezírcích byli krásní pstruzí a kuriozitou bylo, že jste si z automatu za 10 centů mohli koupit žrádlo pro ryby a nakrmit je. Co ti kapitalisti všechno nevymyslí. A to vám je pak naservírovali k jídlu hned vedle v restauraci. Pokračovali jsme okolo východního břehu nahoru k vodopádu. Došli jsme do jeho poloviny (cca 1350 m) odkud byl krásný výhled na jezero. Zpátky jsme prošli po západním břehu a oběd jsme si dali v restauraci u jezera - statek Forellenhof. Další trasa vedla zpět do Schladmingu a další mýtnou silnicí (9,60eura /auto) k horní stanici Planaiské lanovky (1828 m). Lanovka pro 4 osoby tam a zpět byla podstatně dražší než mýto. Zde, stejně na jiných vrcholcích, byla řada atrakcí pro turisty a jejich děti. Lanové dráhy, různé prolézačky, trampolíny. Zde u kávy jsme měli poprvé výhled na Dachstein a celé pohoří bez mraků. Zajímavostí byl start padáků z vrcholku, chvíli jsme to sledovali a není to nic jednoduchého. Musí foukat ten pravý vítr, ze správného směru, padák se musí naplnit rovnoměrně, nesmí škrtnout o zem při startu, ve vzduch se to musí srovnat, zamířit správným směrem, aby se člověk neomotal i s padákem kolem lanovky.

7.den 17.7.2009 - pátek

Trasa :  Ramsau – Filzmoos – výjezd na Oberalm (1268 m ) – Filzmoos – Eben im Pongau – Radstadt – Rossbrand (1770 m) – Ramsau   

Ve Filzmoosu odbočíte z hlavní doprava a projedete městečkem. Cca 1 km před chatou je nenápadná odbočka doprava na soukromou cestu (viz. detailní mapa), kde jsme vyjeli poměrně vysoko do hor, odkud byl pěkný výhled. Vyrobili jsme několik foto a urychleně prchali zpět na původní trasu. Co kdyby tu závoru někdo zamknul, že?? Dojeli jsme na parkoviště u chaty a dali se k chatě vlevo. Doporučuji celou chatu pořádně vevnitř projít. Zvenku to vypadá jako malá chatička, ale vnitřní prostory jsou zapuštěny do svahu a skály. Vevnitř teče potok a jsou tam úžasná zákoutí a místnosti s výzdobou. Obešli jsme kolem místního jezírka, rozložili jsme si lavičku a posvačili jsme a s námi i kačenky, které přišly loudit. Sjeli jsme dolů a vyrazili po další mýtné cestě na Rossbrand. Z parkoviště k chatě na vrcholu je asi 1km. Z vrcholu se nám otevřel, díky krásnému počasí, nádherný pohled na všechny strany. My však fotili hlavně pohoří Dachstein, které nás neustále přitahovalo.  Celý týden jsme měli nádherné počasí – slunečno a jen k večeru se sem tam přihnala bouřka, která pročistila vzduch. Zato v soboty, kdy jsme se vraceli domů, jsme jeli celou cestu 650 km v silném lijáku. Což nám ve Forestru, až zas tak nevadilo.

Galerie Fotografií

-------------------------------------------------------