Jak jsem tak počítal, tak nás bylo 12 autí, 23 lidí. První secvičná bylo hledání ideální trasy, teda pokud vezmu v potaz, že jsem dvakrát jel tam kam jsem neměl. Jinak ohledně secvičné I. to se nás sešlo mám dojem 5, nebo 6 aut né?Jinak na polygonech v Raspenavě se hledali limity pro průjezd jak Otíků,Foríska, tak placek. Pertoltice to bylo jiné kafe a pokud vezmu mráčův výjezd se zastavením ,tak to byl mazec. Perfektně strávený den ještě ve starém roce. Druhá secvičná byla na ostro, cesta parádní, až na výjezd na Ještěd, kdy bylo počasí nic moc, ale zato bylo cvičení v koulování a běh na krátkou trať . Raspenava, byl začátek při pečlivosti jízdy na polygonu. Pertoltice se sněhem byli naprosto parádní a poznali jsme , že Hummer H3, není zas tak ideální jak jsme si mysleli. Určitě hrála v neúspěchu hlavně váha a pneu pro klasické ježdění, ale to naše autí měla taky a vše vyjela s naprostou pohodou.
Sraz byl završením příprav a lidi co se sešli, tak to byl příjemný, úžasný sraz severovýchodní sekce. Jízda po liberecku na Ještěd byla krásnou projíždou s postupnou scenérií našeho kraje. Na Ještědu jsme si nemohli přát nic lepšího, než krásné počasí a výhled na dominantu Liberce.
Sjezd a projížďka frýdlantskem , až na Raspenavu byla pohodová. Na první polygonu v Raspenavě jsem zažili jak úžasný let Tomáše1002, tak jsme zjistili, že závěj se dá projet, ale i s určitými defekty. Mráča a jeho pneu nepřežila. Příjezd na Raspenavu a následná prohlídka trati v účastnících zanechala dojem, tak tohle nemůžem projet, ale náš duch zvítězil a projeli jsme vše co jsme mohli. Největší zážítek byl na rokli jak 1. tak 2. , kde jsme si všichni vyzkoušeli, jak si pohrát s plynem a nehrabat. Subaráci co ještě nejsou tak ostřílení včetně mne se učili jak vyjet kopec na první pokus a bez větších šrámů.
Po třetí hodině byl příjezd na ubytování s pojídáním specialit U Medvěda. Porce veliké, že někteří jedinci pojídali jídlo delší dobu než si mysleli. Projekce a vyhlášení nejlepšího skokana dne bylo završením krásného dne se spoustou zážitků a zkušeností. Po neustálém zhodnocování jsme se rozešli do našich pokojů, domovů hodně poždě, ale s pocitem blaženosti na duši se zážitky, které se dají zažít jen s kamarády se stejnou diagnozou SUBARU.
tango
Sraz byl završením příprav a lidi co se sešli, tak to byl příjemný, úžasný sraz severovýchodní sekce. Jízda po liberecku na Ještěd byla krásnou projíždou s postupnou scenérií našeho kraje. Na Ještědu jsme si nemohli přát nic lepšího, než krásné počasí a výhled na dominantu Liberce.
Sjezd a projížďka frýdlantskem , až na Raspenavu byla pohodová. Na první polygonu v Raspenavě jsem zažili jak úžasný let Tomáše1002, tak jsme zjistili, že závěj se dá projet, ale i s určitými defekty. Mráča a jeho pneu nepřežila. Příjezd na Raspenavu a následná prohlídka trati v účastnících zanechala dojem, tak tohle nemůžem projet, ale náš duch zvítězil a projeli jsme vše co jsme mohli. Největší zážítek byl na rokli jak 1. tak 2. , kde jsme si všichni vyzkoušeli, jak si pohrát s plynem a nehrabat. Subaráci co ještě nejsou tak ostřílení včetně mne se učili jak vyjet kopec na první pokus a bez větších šrámů.
Po třetí hodině byl příjezd na ubytování s pojídáním specialit U Medvěda. Porce veliké, že někteří jedinci pojídali jídlo delší dobu než si mysleli. Projekce a vyhlášení nejlepšího skokana dne bylo završením krásného dne se spoustou zážitků a zkušeností. Po neustálém zhodnocování jsme se rozešli do našich pokojů, domovů hodně poždě, ale s pocitem blaženosti na duši se zážitky, které se dají zažít jen s kamarády se stejnou diagnozou SUBARU.
tango
